pondělí 25. října 2010

interiery

Náš kamarád Roman byl původně vlastně učitelem naši malé dcery. Tak jsme se s ním taky seznámili. Od té doby uplynulo mnoho času... Dnes je Roman uznávaným malířem a sochařem a není se co divit, vždyť pracuje doslova ve dne v noci. Jeho práce v sobě začínají nést určitou stopu času a odráží se v nich umělcovo zrání. Myslím, že stojí za to,  kliknout na jeho blog a vstoupit do tajemných míst, kde se mísí jeho pocity s určitým vnuknutím a potřebou toto vše vyjádřit způsobem, jakým to nedokáže nikdo jiný. Třeba budete očarováni a některý z jeho skvostů se stane ozdobou vašeho interieru.  http://www.novinky.cz/bydleni/jak-bydli-vip/188697-malir-a-rezbar-roman-krelina-vraci-domu-puvodni-tvar.html http://krelinart.blogspot.com/

Zadáno pro dámy


Měsíc už je zase fuč a my už máme opět za sebou další pokračování našich výtvarných večírků "Zadáno pro dámy". Tentokrát jsme vytvářely textilní květinové aplikace. Ženské byly opět mimořádně tvořivé, šikovné, nesmírně komunikativní a nadšené. Koukněte, jak se jim to zase povedlo. Příště jsou na programu adventní věnce, těšte se...


čtvrtek 7. října 2010

jen tak...

Když jsem tu psala naposled, byl krásný podzimní den a  já si připadala možná tak trochu nevyužitě, ale krásně a  blaženě....  Víc než týden je pryč a já jako bych překročila hranice iluzí.  Je pozdě v noci, nemůžu usnout, protože mi kape z nosu, bolí mě v krku a mám hlavu plnou těch svých různých nápadů. Dělám teď na několika interierech najedou, pro normálního člověka by to nebylo nic zvláštního, ale já jsem zřejmě zvláštní odrůda Boží  tvořivosti. Jsem naprogramovaná tak, že dokud nesplním úkol, nemám klid. Neustále mi to šlape v hlavě a snažím se najít nejlepší možné řešení. Jediná možnost, jak dojít zaslouženého odpočinku, je,  že mě někdo praští po hlavě. Ale ještě než to někdo skutečně udělá,  roztočím ten svůj nepokojný mozeček na plné pecky, dám dohromady všechny ty moje bláznivé nápady a možná brzy bude pár lidí zase trochu spokojenějších, bude se jim hezky bydlet a pracovat a  já se zase budu cítit tak nějak nevyužitě, krásně a  blaženě...