interiery

Postupně jsme začali poopravovat náš malý byteček.S rozpočtem 0,000000000,protože,jak říká můj muž,ještě je to dobré,co bys chtěla a všechno je zbytečné......hlavně ,že nám neprší na hlavu-no a to musím uznat to teda neprší.Jelikož děti rostou ,jakoby přece jen pršelo,bylo víc než nutné ze stávajícího chlapečkovského pokoje udělat vhodný kompromis pro puberťáka a jeho o pět let mladšího bráchu.Přemýšlela jsem ,přemýšlela-co mají společného a v čem jsou naprosto odlišní k to mu připočtu omezenou velikost pokoje náš úžasný rozpočet a tohle z toho vyšlo.Oba mají rádi skateboard,oba gemblí na počítači,každý chce mít alespoň občas svůj klid,Honzík si ještě rád hraje,Štěpán si nikdy nehraje.Oba jsou hadráři-milují oblečení,jsou schopni se několikrát denně převlíknout a oba nesnáší uklízení-z toho všeho mi vyšel nový designérský směr-puberťácký minimalismus.

Počet odkladných ploch jsme snížili na minimum,počet úschovných ploch jsme zvýšili na maximum.Jako hlavní motiv pro celý pokoj jsem zvolila cihlovou fototapetu-tím ,že se jedná o fotku cihel,navozuje plastický a docela reálný dojem skutečných cihel,přitom si ale netrhám vlasy na hlavě,když mi ji hned první den po instalaci Štěpán celou polepil plakáty vyrvanými z jeho oblíbeného časopisu.Sice jsem si nervala vlasy z hlavy ,ale plakátky šly dolů natotata-zase tak otrlá matka nejsem-zůstaly pouze nad jeho postelí,jako důkaz mé benevolence a můj pokus o sebezapření.Zašla jsem klukům koupit spreje a Štěpán vystřihnul do spodní části jeho vyvýšené postele celkem povedený grafit.Jako hlavní barvy jsme zvolili světle šedou-jako neutrál a zelenou,což je oblíbená barva obou dvou-nábytek je černý a veškeré doplňky jako lampičky,deska stolu,koberec-jsou v šedavých odstínech ,v některých drobnostech jsem použila tyrkysovou barvu,která celkový interiér ještě příjemně doplní a oživí-tahle barva je použita hlavně na území mladšího Honzíka-pro něj je svět na chvíli přece jen ještě barevný.Podle barev a charakteru jednotlivých částí pokoje celkem bezpečně poznáte,kde je čí místo a co má kdo rád.Přestože ještě nejsou dodělané všechny detaily,kluci jsou moc spokojení ,takže myslím ,že se to celkem povedlo.Prima bylo,že se vlastně poprvé zapojili do vymýšlení a taky do realizace svého bydlení,takže jejich pokoj je teď skutečně jejich pokoj.