pondělí 13. září 2010

jen tak

Původně jsem psala úplně jiný příspěvek, ale po té, co se mi dvakrát vymazal, nemám chuť se do něj znovu pouštět. Je to k vzteku,  buď jsem úplný tydýt anebo to je jen zkouška mé trpělivosti. Jsem tak trochu opožděná, co se týče počítačové techniky a proto mi nemějte za zlé, že mám potřebu s vámi sdílet svou neschopnost a nechuť učit se nové věci- neee všechny samozřejmě jsou věci, které mě baví, které se učím více než snadno, jsou záležitosti u kterých potím krev, protože pro mě snadné vůbec nejsou, ale připadá mi ,že dokud si je neosvojím, nehnu se z místa  a pak je tady tohle.... Něco, co jsem si nikdy osvojovat nechtěla a přitom se to zdá v současné době být víc než nezbytné.Znám tolik důvodů,proč by bylo dobré,abych se to naučila a jen jeden jediný proč ne- zkrátka nechci.Když smícháte ctižádost a  tvrdohlavost dohromady je z toho celkem nechutný koktejl myšlenkových pochodů a úvah .Jen si zkuste představit, jak se cítím-vím, že musím a přitom nechci ani za nic na světě.Má ctižádost je tak silná, že mě vede znovu a znovu k tomu , že zapnu počítač a klikám a klikám a klikám a když už mám pocit , že to nejhorší je za mnou, že už jsem vlastně skoro něco jako počítačová hvězda, přijde jeden klik , který všechno smaže.....Ach jo a  zase od začátku.....Jen doufám , že se někdy doberu toho správného konce a vypiju svůj odporný koktejl až do dna. Promiňte, potřebovala jsem si ulevit.....a vůbec nečekám , že by mě snad někdo chápal...už je mi zase fajn- jdu se vrhnout na ten příspěvek...

Žádné komentáře:

Okomentovat